Vycházíte z chybného předpokladu, že pes se svobodou pohybu = pes socializovaný a bezproblémový. Velmi často kolem sebe vidím psy bez vodítka, které jejich majitelé, často děti, nezvládají. Nejsou schopní je v kritcké situaci přivolat nebo zabránit obtěžování jiných psů nebo lidí. Pravděpodobně je jich menšina, ale bohužel nadělají tolik zlé krve, že se s nimi svezou i ti slušní. Vyhlášky omezující volný pohyb psů chápu tak, že přetekla trpělivost lidí, kteří psy nemají rádi nebo se jich bojí. Rozumím tomu. Nikdo není povinný snášet volně pobíhající zvíře, o kterém neví, jak se zachová a být neustále ve střehu a napětí.

P.S.: Psa mám, ho...a po něm sbírám. Mimo obytné zóny ho pouštím na volno, ale kdykoliv se blíží jiný pes nebo lidé, přivolám si ho, případně i připnu na vodítko. Vždycky se chovám tak, aby se okolí mým psem necítilo ani vzdáleně ohroženo

Ano, my všichni víme, že svoboda pohybu neznamená automaticky socializaci a je mi jasné, že se vždy najde někdo, kdo začně vyjmenovávat zaručeně pravdivé případy lidí a psů ze svého okolí, které danou tezi popírají. Nicméně ani vy asi nepopřete, že pes na vodítku se socializuje lépe nebo alespoň stejně jako pes, který běhá bez něj, souhlas?

Poslední věta měla znít takhle:

- Nicméně ani vy asi nevěříte tomu, že pes na vodítku se socializuje lépe nebo alespoň stejně jako pes, který běhá bez něj, souhlas?

Ale já jenom zpochybňuju blogerovu myšlenku, že omezení volného pohybu psů na URČITÝCH místech povede ke katastrofickému scénáři - globálnímu zvýšení agresivity psů. Dle mého názoru to hodně zveličil. Vždy záleží na majiteli a způsobu, jak se psem zachází.

Jeho příklad Německa je mimochodem také založený na jeho ojedinělé zkušenosti, což o něco výše paní Tenzler vcelku věrohodně zpochybnila.

Plošné omezení psů v pohybu povede plošně ke zvýšené agresivitě psů. To je prostý fakt, který vyplývá z toho, že pes je živý tvor a ve své podstatě i agresivní tvor, protože pochází z divokého zvířete.

Ano, záleží na plemenu.

Ano, záleží na temperamentu.

V obecné rovině, však, to ten následek mít bude.

Paní Tenzler nic nezpochybnila, jen řekla, že tam, kde bydlí, je to jinak. Ostatně, sama to uznává, když říká, že bydlí v jiném Německu než autor. Tady se, uznávám, autor dopustil nemístné generalizace, protože Německo je veliké a pravidla jsou v něm na různých místech různá, stejně jako společnost.

Nepovede, pokud se budou majitelé se svými miláčky navolno pohybovat mimo místa, kde je omezení nařízeno.

Doporučuji se na problém podívat optikou člověka, který psům nerozumí a bojí se jich. Tomu je nějaké imaginární zvýšení agresivity psů šumafuk. Bude rád, že má v ruce nástroj proti bezohledným a arogantním pejskařům (znovu zdůrazňuji, že je jich menšina). A že se bude on i jeho děti cítit bezpečněji.

Bavíme se o plošném omezení, ne selektivním. Ne každý má možnost vyrazit dvakrát denně se psem za město jako paní Tenzler.

Já strachu lidí rozumím, ale upřímně, také mi může být šumafuk. Je to problém těch lidí. Je mi záhadou, kde berou jistotu, že jejich věc je ta jediná spravedlivá, zatímco věc těch majitelů psů je nepodstatná.

A v ruce nebude mít vůbec nic. Až narazí na člověka, který si z vyhlášky stejně nic nedělá (a že jich je), bude si drbat hlavu a koumat, jak to vyřešit.

To nemluvím o možné situaci, kdy takový člověk bude mít strach z dalších věcí. Osobně mám strach spíš ze všech těch lidí, kteří kvůli svému strachu hodlají omezit na svobodách ostatní lidi kolem sebe, aby se sami cítili lépe. Je to pokrytecké a svinské.

Ne, tématem blogu i diskuze jsou vyhlášky, které omezují pohyb psů na určitých místech.

Kde berou lidé jistotu? No přece tam kde vy.

A protože jich je poměrně hodně a stojí jim za to s tím něco dělat, zatlačí na patřičných místech, využijí třeba snahy některých politiků se zviditelnit a zalíbit a tak vznikají ty omezení a vyhlášky. Samozřejměže to nezabere na všechny ale určitě volné pobíhání psů omezí a těm, co si z toho "nic nedělají" to znepříjemní život a provětrá peněženku.

A vy si můžete dál nadávat do pokrytců lidem, kteří si dovolili takovou nestoudnost, jako udělat své okolí o trochu bezpečnější

Jestli v článku dobře čtu, autor mluví o své zkušenosti z Německa, kam jezdil. Mluví o plošném omezení psů. Co se týče "určitých míst", mám své pochyby, že:

A) zůstane jen u toho

B) zbyde dost těch míst "neurčitých".

Já se určitě nederu za omezováním svobod jiných lidí, takže ani v tomto nemáte pravdu.

Já označuji za pokrytce lidi, kteří pro svůj vlastní dobrý pocit požadují omezení ostatních lidí. To je velký rozdíl, který zjevně nevidíte. Omezovat jiné lidi na jejich svobodách považuji skutečně za nestoudné.